Před cestou

 

Aby mohl člověk utrácet peníze, je potřeba je nejprve někde vydělat. Náš plán byl takový, že pojedeme do Velké Británie, vyděláme tam velké peníze a doma si je budeme do důchodu užívat. Základním předpokladem je (když chce člověk pracovat legálně) pracovní povolení. My jsme si začali shánět pracovní povolení v listopadu 2001. Existuje několik agentur, které za poplatek zprostředkují pracovní povolení a také práci. Vybrali jsme si agenturu Spofin. Dodali jsme potřebné materiály, upsali jsme se, že budeme poctivě pracovat 2 měsíce a zaplatili jsme 7195Kč. Bohužel jsme nesplnili podmínku nastoupit začátkem června, takže jsme pracovní povolení nezískali. Co teď? Pojedeme na vlastní pěst. Jezdí tak dost lidí, tak proč by se to nepovedlo i nám?

Cesta Třinec-Londýn

 

Do Velké Británe jezdí celkem hodně společností. My jsme vybrali LondonExpress. Nepatří mezi nejlevnější, ale dá se s nimi jet už z Třince. Jako nejvhodnější termín pro naši cestu se nám jevil 13.srpen. Počítali jsme s tím, že většina lidí, kteří chtějí vydělat peníze už bude mít namířeno domů. Takže se nám lehce podaří najít nějakou práci. Z Třince jsme jeli nejprve Jumperem do Brna a z Brna jsme pak jeli už slibovaným dvoupatrovým autobusem do Londýna. Praha už byla v tu dobu docela slušně zatopená (začínaly legendární povodně).

Nejzajímavější úsek cesty je určitě pohovor s imigračním úředníkem. Na nás čekal imigrační úředník na francouzské straně Eurotunelu. Ještě před pohovorem je potřeba vyplnit tzv. "landing card". Do ní vyplníte osobní informace a proč do Velké Británie jedete. S pasem, vyplněnou "landing card" a zpáteční jízdenkou si pak počkáte ve frontě na imigračního úředníka, který si vás proťukne. Já jsem se na pohovor poctivě připravoval několik dnů. Měl jsem fiktivně naplánovanou celou cestu. Místa, která chceme navštívit. Adresy kempů, kde budeme bydlet a zjištěné autobusy, kterými jakože pojedeme. Taky jsme měli koupenou jízdenku, aby to vypadalo, že jedeme za 10 dní zpátky.

Příprava se vyplatila. Pohovor proběhl bez problémů. úředník sice nevypadal, že by nám naše plány baštil, ale hotovost 150/osoba a dvě kreditky ho uspokojili. Takže to správné razítko v pasu máme. Oficiálně už jsme ve Velké Británii. Za půlhodiny cesty Eurotunelem jsme pak byli ve Velké Británii skutečně.

Všiml jsem si, že čím je člověk tmavší pleti, tím tráví u úředníka více času :o).

Londýn

 

Londýn je asi nekonečný. Ve 13:00 jsme přijeli na Green Line Coach Station. Naším dalším cílem bylo skotské město Dundee. Podle vyprávění zasvěcených je to všech Čechů, Poláků a Rusů ráj. Dálkové linky po Velké Británie zajišťuje National Express. Vyplatí se vyřídit si National Express Student CoachCard. Karta stála 10 a zpáteční open jízdenka stála 34 (bez karty 44). Autobus jezdí každý den v 9:00 a ve 22:30. Koupili jsme si jízdenku na 22:30. Měli jsme tedy celé opoledne a večer na prozkoumání Londýna.

První nepříjemné překavapení byla cena za úschovu batohů (4/ks). No snad si na to vyděláme :o). V Londýně jsme se postupně podívali k Buckinghamskému paláci, do St. James's Park, na Big Ben a k London Eye. Vstupné a řady nás úspěšně odradili od úmyslu navštívit Buckinghamský palác i London Eye (~10,4L/student). Raději jsme pokračovali prohlídkou města. Mrkli jsme na Trafalgar Square a do National Gallery. Večer jsme pak strávili na Victoria Coach Station čekáním na náš autobus.

Cesta Londýn-Dundee

 

V Anglii jezdí na větší vzdálenosti vesměs dvoupatrové autobusy. Ideální je být rychlý a chytnout místo vpředu u předního skla. Sice tam trochu táhne :o), ale je odtud perfektní výhled. Nám se to nepodařilo. Nechali jsme se předběhnout důchodci! Příště musíme být rychlejší. Cesta byla klidná, autobus plný. Ani nevíme, jestli jsme někde zastavovali. Celou cestu jsme prospali.

Hledání práce

 

Po příjezdu do Dundee jsme zkontaktovali našeho známého, který jel 14 dní před námi. Zjistili jsme, že je 14 dní bez práce. No, to bude ještě zajímavé. Prohlédli jsme si město a vyjeli jsme hledat práci na farmy. Naše nejžhavější želízko v ohni byla rodinná farma u Dundee. Svezli jsme se autobusem. Na farmě jsme našli jenom vzkaz, že už je vše sklizeno. Pohledem na sklizené pole jsme si začali uvědomovat, že jsme tady asi trochu pozdě... No nevadí, něco najít musíme. Zkusíme stop a budeme se ptát na farmách po cestě. Tak jsme se postupně dostali ke městečku Blairgowrie. Tady je celkem hodně farem, ale nikde nás nechtěli - konec sezóny. Nechtěli nás dokonce ani v kempu - ten byl pro změnu plný. Trochu deprimovaní z prvního dne jsme nakonec přespali u městečka Alyth.

Naše první práce

 

Ráno jsme nechali postavený stan a vydali jsme se hledat práci. Stopování je ve Skotsku úplně geniální. Stačí se postavit k cestě a do 10 minut se většinou jede. Rádi Vás zavezou i tam, kde sami nejedou. Nechápu to. Nikdo jiní než Poláci, Češi a Rusi tam nestopují. Oni to ví a stejně zastavují. Ráno nás čekalo několik farem, na kterých nás zase nechtěli. Měli jsme ale štěstí, stopli jsme jeap, řidič byl majitel farmy. Nejdřív tvrdil, že žádnou práci nemá. Potom ale, když nám zastavil se zamyslel, usmál se a vyrazil k sobě domů. Dostali jsme naši první práci. Likvidace zahrady plamenometem :o). Dostali jsme hořák a náš úkol byl spálit všechno kolem domu, který se rekonstruoval. Asi za 6 hodin jsme si vydělali každý svých prvních 20. Byl to perfektní chlap. Pozval nás na čaj, ukazovali jsme v mapě, kde bydlíme a nakonec nás zavezl zpátky do města. Kdyby se nám nepodařilo sehnat práci máme se ozvat. Něco by se v září našlo.

Marné hledání práce

 

Je půlka srpna, takže do zaří je to ještě pěkně daleko. Vyrážíme na východ. Na jahody. Práce je tady dost, ale my ji tady hledáme marně. Nedávno byla velká razie na nelegální pracovníky, takže nás nechce nikdo zaměstnat. Pomalu nám začínají docházet peníze. Začíná to vypadat bledě. Začínáme praktikovat českou variant Bed&Breakfast. Nespíme v kempech, ale vždycky se domluvíme s majitelem pozemku. Skoti jsou strašně přátelští, takže nás většinou ráno zvou na snídani. Projeli jsme celé východní pobřeží. Práce je všude dost, ale nikdo nás nechce zaměstnat.

Rozhodli jsme se, že musíme zkusit jinou oblast. Cestovali jsme celý den. Večer jsme měli zase štěstí. Stopli jsme starší pár. Když jsme jeli kolem takové malé farmičky, která vypadala spíše jako zahrada, tak nám řekli, že se tam můžeme zkusit zeptat. Vysadili nás u kempu. Zjistili jsme cenu kempu a rozhodli jsme se, že dneska v kempu nespíme. Říkali jsme si, že bychom se mohli domluvit s farmářem a přespat někde blízko té farmy, co jsme viděli z auta.

Našli jsme práci

 

Přišli jsme k farmářovi a ten nám oznámil, že máme "zkusit vedlejší dveře". Asi nás slušně vyhazoval. No ale já jsem si to přeložil doslova a zkusil jsem vedlejší dveře. Vlezl jsem na dvorek, kde jsem potkal farmářku. Práci pro nás bohužel neměla ani ona, ale dovolila nám postavit stan na zahradě. Při stavění stanu se pak za mnou ozvalo "Ahoj Tome!!!"... Potkal jsem kamaráda ze střední školy. Večer byla bohatá květáko-brokolicovo-hrášková hostina.

Ráno jsme se pak chtěli odvděčit farmářovi. Nabídli jsme mu, že mu za to, že nás u sebe nechal přespat s něčím pomůžeme. Nechal nás otrhat rajčata. Viděli jsme, že je nemá vyvázané. Nabídli jsme se, že mu je ještě vyvážeme. Asi byl s námi spokojený, protože nám nabídl práci...

Práce

 

Na farmě je nás 6 (všichni Češi). Začínáme jak vstaneme. Většinou kolem 8:00 ráno. Zajdeme se domluvit s farmářem, co by potřeboval nasbírat. Většinou sbíráme buď červený/černý rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, rajčata, hrášek, květák nebo jahody. Výplata je podle toho, kolik nasbíráme. Pauzy máme, kdy chceme. Volno si můžeme vzít taky kdy chceme. Většinou končíme kolem šesté večer. Výplata je pod 20/den.

Jsme rádi, že máme nějakou práci. Ubytovaní jsme v karavanu. Máme internet, teplou vodu, televizi a pračku. Farmář nás bere do TESCA na nákupy. Je tady pohoda a máme čas cestovat po okolí.

Odpočinek

 

Každý týden jsme si vzali dva dny volna a utráceli jsme vydělané peníze. Podívali jsme se postupně do Carnoustie, East Heavenu, Dundee, Coupar Angusu, St. Andrews a Cuparu. Fotky a něco málo povídání je v kapitole Skotsko . Na dva dny jsme si zajeli taky do hlavního města Skotska Edinburghu a 3 dny jsme byli v Londýně .

Kolik nás to stálo(na osobu):

 

	Ubytování		Jízdné		Jídlo		Ostatní
	£	Kč	£	Kč	£	Kč	£	Kč
Londýn	20,00	960	9,30	446	4,00	192	25,70	1234
Edinburgh	6,25	300	14,00	672	4,40	211	10,00	480
Skotsko	11,05	530	58,10	2789	18,60	893	7,30	350
Celkem	37,30	1790	81,40	3907	27,00	1296	43,00	2064

Kurz 09/2002 - 48Kč/.

 

Kolik jsme si vydělali:

 

Příjmy	18598
Výdaje	-11758
Výdělek	6840

To je slušné za měsíc a půl, ne? :o)