Datum:
24. – 27. 10. 2009
účastníci:
Jana, Julie, Alena, Pepa a Míra
Mapa
Deník
1. den: sobota 24. 10.
V sobotu brzy ráno se nás pět i s bágly natlačilo do favorita a vyjeli jsme na výlet. Je pravda, že jsme museli věci několikrát přeuspořádat, než se podařilo zavřít všechny dveře, ale hlavně že jedem. V Bratislavě jsme nechali auto zaparkované na sídlišti a přesunuli se na letiště. Tam jsme zjistlili lehkou nadváhu našich zavazadel a tak jsme doufali, že nám to projde. A prošlo.
Cesta do švédska trvá 2 hodiny. Kolem 15hod. jsme dorazili na letiště Skavsta a do Stockholmu jsme pokračovali 100km autobusem. V centru jsme si koupili 3denní lístek na městskou dopravu a šli jsme bloudit do metra. Označení nám zpočátku moc nebylo jasné, neboť písmeno T je vždy v modrém kolečku i když jdete na zelenou nebo červenou linku. Nakonec jsme se doptali.
Do kempu jsme dorazili už po zavírací době. Klíček od chatky měl být schovaný někde v obálce, ale obálka nikde. Zavládl lehký chaos. Byla zima, tma a neměli jsme stan, takže klíč se musí najít. Napadlo mě podívat se do poštovní schránky kempu a tam naštěstí byla.
Rychle jsme se zabydleli, udělali si večeři a kolem 20h jsme vyrazili omrknout večerní město. Kemp je od centra vzdálen 23min. metrem. Stockhom nás trochu překvapil. Čekali jsme nasvícené budovy, ale moc toho nebylo.
2. den: neděle 25. 10.
Ráno jsme vyjeli z kempu až dolem 9 hodiny. Nejdříve jsme si prošli to co včera za tmy. Ze starého města jsme to vzali kolem královského paláce a národního muzea na ostrůvek Skeppslhomen. V poledne jsme se ke královskému paláci vrátili, abychom se podívali na výměnu stráží. Ta trvala něco přes půl hodiny.
Odpoledne jsme jeli lodí na ostrov Djurgärten, kde jsme navštívili vyhlášený skanzen. S posunem času se bohužel začalo stmívat už po 16hod, takže jsme ho ani nestihli projít celý, ale i tak jsme viděli hodně. Skanzen fakt stojí zato.
3. den: pondělí 26. 10.
Dopoledne jsme strávili v mezeu Vasa, kde je vystavená loď, která se v 17. století potopila a vyzvednuta byla až v 60. letech 20. století. Loď jsme si mohli prohlédnout až do výše 7 pater. Expozice je z 95% originál a je jedinečná svého druhu. Loď i sochy byly vytaženy na pevninu a zpět poskládány do původní podoby celkem ze 14tis. kusů.
Odpoledne jsme se vydali na vyhlídku na TV věž, odkud jsme krásně viděli, že Stockholm je skutečně postaven na ostrovech.
4. den: úterý 27. 10.
Brzy ráno jsme vyrazili z kempu do centra, odtamtud autobusem na letiště a v poledne jsme odlétali zpět domů.
Praktické informace a náklady v Kč/ os
(Kurz 1SEK = 2,60Kč)
| Letenka zpáteční | 780,- | Ryanair |
| Cesta na/z letiště - Bratislava | 185,- | 480 km |
| Cesta z/na letiště -Stockholm; | 135,- | Terravision |
| Kemp chatka (3noci); | 845,- | Kemp |
| Městská doprava 3dny | 510,- | MHD |
| Vstupné do skanzenu | 180,- | Skanzen |
| Vstupné do muzea Vasa | 230,- | Vasa |
| Vstupné na TV věž | 90,- | Vstupné |
| Celkem | 2955,- |
Časová jízdenka na MHD platí i na loď na ostrov Djurgärten. Výměna stráží probíhá většinou 12:15, v neděli bývá slavnostní ve 13:15 (rozpis je na nádvoří). K TV věží se dá dojet busem č. 69, od muzea Vasa jeto asi 20min pěšky. Vyhlídková jízda autobusem 220,- SEK, vyhlídková plavba lodí 140,- až 290,- SEK.
Fotky
Z deníku Aleny
ROK POTé
Pamatujete si ještě na skupinku pedagogů ze SšIEŘ, která vloni v této době vycestovala na odbornou stáž do Německa? Protože jejich mise byla velmi úspěšná a podnětná pro další osobní i pedagogický rozvoj, muselo být zřejmé, že další podobná mise na sebe nenechá dlouho čekat. Se stejným účelem – rozvíjet svou vlastní osobní i pedagogickou zkušenost, se stejná skupinka pedagogů letos vydala na další velmi podnětnou stáž. Tentokrát však již nebyla financována z peněz EU, ale z peněz vlastních, velmi poctivě našetřených za celý, celičký rok. Myšlenka pokračovat v započatých stážích se zrodila již v samotném Německu a proto, když se přiblížil termín podzimních prázdnin, všem bylo jasné, že zdařilá akce se musí zopakovat. Cílem cesty tentokrát byla země poněkud jiná, mnohem vzdálenější země s druhou nejvyšší životní úrovní v Evropě – švédsko. Tento nápad měla jedna z účastnic loňského projektu Leonardo – Jana, která s touto myšlenkou přišla. Všem účastníkům se velmi zalíbila, byť podmínky, které navrhla, se zdály být poněkud sparťanské. My všichni zvyklí na loňský komfort statku poblíž Lipska, jsme byli trochu zaskočeni jejím návrhem, nicméně mise je mise, a proto jsme neváhali se do toho s vervou pustit. Některé účastníky trochu zaskočila představa spaní v kempu na konci října či vize nakoupených salámů v kufru a pečiva na 4 dny, ale vyrazili jsme. Bohužel, ne všem osmi se podařilo vycestovat, některé skolila nemoc a jiné neodkladné rodinné záležitosti, ale nás pět skalních – Jana, Julie, Jaromír, Pepa a Alena - se nasáčkovalo do favorita – a hurá do Bratislavy! Uběhla už pěkná řádka let, kdy valná část nás seděla naposledy v letadle, a proto jsme byli trochu nervózní. Trochu jsme byli zaskočeni bezpečnostními opatřeními na letišti, Pepa pořád pípal:-), ale i přesto jsme za dvě hodiny stanuli v hlavním městě švédska – Stockholmu. Ač jsme se jako Valaši ve velkoměstě málem ztratili, úspěšně jsme dorazili metrem k místu, kde se nacházel vyhlídnutý kemp. Jeho provoz byl do 18 hodin a my jsme přijeli 18:10. Trochu jsme se báli, že nebudeme mít kde spát, ale severské sliby se plní, a tak se obálka s klíči nacházela v poštovní schránce a my stanuli na prahu nádherné chatičky pro pět vonící masívním dřevem a čistotou. švédové jsou národ „stanováníchtiví“, a tak byl kemp poměrně plný nadšenců ve stanech či karavanech s funkční saunou. Ještě týž večer jsme se vydali do centra Stockholmu, který je opravdu krásný, s uličkami podobnými Praze či Salzburgu, ale s překrásným koloritem vodních kanálů a ploch. V následujících dvou dnech jsme navštívili nejzajímavější a nejkrásnější památky – královský palác, Staré Město, Vasa muzeum, skanzen, radnici i televizní věž. Salámy v kufru postupně ubývaly, rohlíky mizely, ale zážitky se množily. Jedinou vadou na kráse bylo asi to, že poměr švédské a české koruny je pro nás velmi nevýhodný, proto jsme si nemohli vychutnat některá lákadla či pochutiny. Nakoupili jsme však drobné talismany pro své blízké i kolegy, batohy i kufry byly zaplněny sobíky, trolíky i losíky, švédskými masovými kuličkami i bonbóny – a čtvrtý den hurá domů! Mise splnila svůj účel, a i když jsme nenavštívili žádnou partnerskou školu, udělali jsme si obrázek o městě, kam se jednou v rámci projektu Leonardo či Grundvig určitě vydáme.
